Svátek trvá v Izraeli sedm a v diaspoře (tedy i u nás) osm dní, podstatné jsou ale jen první a poslední den, kdy by se nemělo pracovat. V předvečer prvního dne se slaví seder, rituální hostina, kde se kromě pojídání přesně určených symbolických pokrmů a pití čtyř pohárů vína vypráví pesachový příběh – Hagada šel Pesach, což je v principu příběh z Exodu doplněný komentáři významných osobností, písněmi, žalmy, hádankami a hrami pro děti, které mají udržet jejich pozornost. Je to bohoslužba hlavně rodinná a podílí se na ní všichni zúčastnění. Vyprávění je navozeno otázkou nejmladšího dítěte:
„Čím se tato noc liší od všech ostatních že o jiných nocích nenamáčíme (zeleninu do slané vody) ani jednou a této noci dvakrát že každou noc jíme kvašené i nekvašené, ale tuto noc pouze nekvašené že každou noc jíme všechny druhy zeleniny, ale tuto noc pouze hořké že každou noc sedíme nebo si hovíme, ale tuto noc si pouze hovíme
že každou noc jíme masou pečené nebo vařené, ale tuto noc pouze pečené?“
Pesachu se také říká Svátek nekvašených chlebů, protože po celou dobu svátku je zakázáno konzumovat kvašené těsto a je nahrazeno nekvašenými plackami maca. Beránek se již od zničení jeruzalémského chrámu Římany v roce 70 neobětuje, sederu mohou být přítomni i nežidé, nejí se vestoje a i jiné zvyklosti z dob Bible byly pozměněny, nicméně symbolika a hlavní principy zůstávají již přes tři tisíce let stejné. Nejpozoruhodnější je to, že tento svátek neoslavuje především příchod jara, jak je tomu u jarních svátků jiných kultur, ale je velkou oslavou svobody, připomínkou toho, že se z otroků stávají volní lidé. V tom je jeho smysl nadčasový a nadnárodní.
———————————————-
Podrobnosti o průběhu a symbolice Pesachu
Další literatura:
- Divecký, J. Židovské svátky – Kalendář od Pesachu do Purimu. Nakladatelství P3K, 2005
- Newman, J., Sivan, G. Judaismus od A do Z. Sefer, 1992
- Stern, M. Svátky v životě Židů. Vyšehrad, 2002
————————————————————————————-