Nevím, jak jiným, ale mně vždy tyto země v představách splývaly v jakousi jednotu tajemných Západních ostrovů, na nichž se lze nadít zážitků podivuhodných, od druidů se zlatými srpy až po nepoživatelnou stravu. Ve skutečnosti panuje mezi Iry a Angličany dlouhodobé napětí, které je dáno historickou zkušeností Irů s katastrofální objímající blízkostí Velkého bratra, o čemž nás nejlépe poučí odborná věda historická nebo mnohem temperamentněji kterýkoliv ochotný Irčan. Je známo, že stačilo pouhých sto let na to, aby prastará irská gaelština málem vymřela a zahynuly milióny Irů, mnozí pak odešli do exilu.
Irové ve snaze odklonit se definitivně od mocného souseda zdůrazňují svůj keltský původ, vždyť Angličané jsou Germáni. Mezi Kelty pak počítáme rovněž Skoty, Walesany a Bretonce, takže přísně vzato, má zelený Erin v samém srdci Británie své galské příbuzenstvo. A někteří Irové velmi ochotně vítají do keltské rodiny uvědomělé Čechy, což má svůj dobrý důvod, neboť brzy po vylodění zjistíme, že nám Čechům jsou Irové fyziognomií i naturelem převelice podobní, navíc, jak známo, na rozdíl od Angličanů umějí vařit výborné pivo.
Správný Ir je tedy povětšinou zrzavý, pihovatý, někdy však kaštanový kudrnáč, jindy blond či dokonce černovlasý. Irové zpravidla nejsou křehcí astenikové, spíše jsou to atletičtí siláci, které vykalil drsný oceán, někdy ovšem nezapřou pivní bříško. Irská slečna, která o sebe dbá, je pak útlá jako proutek od viklovské (wicklowské) vrby a stejně tak upovídaná (pro neinformované viz: Král Lávra). Irové jsou národ hudbymilovný, a proto se vyžívají ponejvíce v kostele a v hospodě. Z jídel pak dávají přednost bramborům a rybám.
Většina Irů mluví anglicky, irština je zde však mocně podporována, a to je dobře, protože to je jazyk nejen úctyhodný, ale také velice krásný. Bohužel jako všechny krásné jazyky je irština příšerně obtížná, nejen pokud se ji snad chcete naučit, ale je velice nesnadné pochopit i její nejzákladnější principy, jako by ani nebyla indoevropským jazykem. Napsaná vypadá jako elfí píseň, přečtená se změní v nerozeznatelnou změť zvuků, které rozumí jen pravý Kelt.Tak například hlavní město Irska se v řeči obecné jmenuje Dublin, Keltové mu však říkají "Bláklieh," což se píše velmi malebně jako "Baile Átha Cliath." Také jsem byla poučena, že "moje kráva" se řekne úplně jinak než "tvoje kráva," pozor, mění se to slovo kráva, a to zgruntu, změní se tam souhlásky! A pokud to jen trochu jde, nepíší to Irové normálním písmem latinským, ale starobylou latinskou unciálou, která potěší srdce každého kaligrafa.
Tu však nastává s definicemi malý antripologický problém, neboť pohlédneme-li na současné obyčejné Angličany, brzy shledáme, že jsou: povětšinou zrzaví, pihovatí, někdy však kaštanoví kudrnáči, jindy blond či dokonce černovlasí. Zpravidla to nejsou křehcí astenikové, spíše jsou to atletičtí siláci, které vykalil drsný oceán, někdy ovšem nezapřou pivní bříško. Anglická slečna, která o sebe dbá, je pak útlá jako proutek od avonské vrby. Nevím, nakolik jsou Angličané zbožní, vyžívají se však převelice v hospodě, které se říká pub. Z jídel pak Angličané dávají přednost bramborům a rybám, které předkládají spolu v podobě životu nebezpečné každému žlučníku pod jménem fish and chips. Dokonce většina Angličanů mluví anglicky, což mile překvapí cestovatele, který slyšel děsivé historky o barbarských a nesrozumitelných zvucích linoucích se z úst prostého domorodého lidu. Nadto se přemnoho Angličanů hrdě hlásí ke svému keltskému původu a dodržuje úctyhodné a velice krásné prastaré zvyky, jako je uctívání cesmíny, tanec kolem kromlechů, víra v elfy, návštěva hrobu krále Artuše, čaj o páté, Halloween, golf a mnoho jiných, popsaných v odborné etnografické literatuře.
Nechť tedy irští vlastenci prominou, ale mnohé popisy oněch dvou pro nás tak exotických zemí si dovolím shrnout, přičemž nepromluvím křivého svědectví o irském pivu, které je opravdu od anglického odlišné a lze jej popíjet bez zdravotní či kulturního šoku.
Staré domy s doškovými střechami v městě Adare na jihu Irska (foto: V. Tydlitátová)
——————————————————————————————————